Ochrana proti holubům a jinému ptactvu

Klíšťák holubí a čmelík kuří (dva "holubí" roztoči)

Zpět na studii

Klíšťák holubí (Argas reflexus, Fabricius, 1794)

Délka těla samice je 6,7 až 9 mm, šířka 4,5 až 6 mm, délka těla samce je 6,5 až 6,8 mm, šířka 4,4 až 4,7 mm. Hladoví jedinci jsou hnědě až temně hnědě zbarvení, po nasátí mají až hnědofialovou barvu. Okrajový lem těla je z jemně zřasené pokožky a tvoří úzké protáhlé obdélníky. Délka druhého článku palp převyšuje jeho šířku 1,5krát. Kuželovitá vnitřní senzila Hallerova orgánu je na tarsu prvního páru noh vyvinuta, komůrka přesahuje kapsulu Hallerova orgánu.

Původně je cizopasníkem holuba skalního [Columba livia], jehož domestikací se klíšťák dostal do blízkosti člověka. Ve volné přírodě se vyskytuje jen v některých oblastech jižní Evropy a severní Afriky. Mnohem častěji ho nalézáme v hnízdech zdivočelých holubů, havranů a kavek na půdách vysokých městských budov, kostelů, hradů a zámků, na římsách, fasádách atd. Odtud bývá klíšťák zavlékán holuby do holubníků, kde se může silně přemnožit. Při přemnožení klíšťák proniká do obytných místností ve snaze nalézt vhodného hostitele, kde napadá člověka. Je prokázána korelace mezi hubením zdivočelých holubů v městech a větší aktivitou klíšťáků v pronikání do lidských příbytků.

Vývojový cyklus probíhá poněkud pomaleji než u příbuzných druhů. Pokračuje však i při teplotách nižších než 15 stupňů Celsia, při kterých se vývoj ostatních druhů klíšťáků zastavuje. Samičky kladou vajíčka v závislosti na teplotě 21 až 312 dní po nasátí krve. Z vajíček se líhnou larvy za 20 až 49 dní. Počet vajíček během jednoho kladení kolísá mezi 50 až 200 kusy. Šestinohé larvy po 14 až 30 dnech dozrávání sají krev na hostiteli po dobu 5 až 11 dní a za 13 až 360 dní se svlékají v osminohé nymfy prvního stádia. Po 14 až 30 dnech dozrávání vyhledávají hostitele a sají na něm krátkodobě krev po dobu 30 až 60 minut. Po 20 až 289 dnech se nasáté nymfy znovu svlékají buď v nymfy dalšího stádia nebo v dospělé jedince. V závislosti na teplotě může být celý vývoj dokončen za 255 dní až několik let.

Byl nalezen u nás v Praze a v dalších velkých městech, kde se vyskytuje společně se zdivočelými holuby. Na člověku sají převážně nymfální stádia a dospělí klíšťáci. Reakce po bodnutí klíšťákem je silná, erytém (otok) dosahuje až 50 mm v průměru, zpočátku je světle červený, později karmínový až fialový a přetrvává několik týdnů. Při silnějším pobodání se dostavují příznaky celkové intoxikace organismu toxiny slinných žláz klíšťáků. Příznaky se projevují zvracením, zrychlením tepu, bolestmi hlavy atd. Bodnutím klíšťáka mohou být do ranky zaneseny pyogenní baktérie, které mohou způsobit abscesy.

 

Čmelík kuří (Dermanyssus gallinae, De Geer, 1778)

Je to drobný roztoč (délka samice je 0,7 mm, šířka 0,4 mm, délka samce je 0,6 mm, šířka 0,3 mm) bílé až žlutohnědé barvy. Po nasátí krve dosahuje délky až 1 mm a má jasně červené až rubínové zbarvení. Hřbetní štítek samice nese 15 párů jehlovitých štětin.

Původně je parazitem některých divoce žijících ptáků. V přírodě se vyskytuje zejména v hnízdech vrabců domácích [Passer domesticus], špačků obecných [Sturnus vulgaris], holubů skalních [Columba livia]. Napadá hojně slepice, krůty, kachny a domácí holuby. Čmelík kuří patří mezi obligatorní (nucené) vnější parazity, kteří se živí krví ptáků a v případě nedostatku hostitelů napadá savce a člověka. Krev sají jak dospělí jedinci, tak vývojová stádia s výjimkou šestinohé larvy. Samička klade vajíčka jednotlivě v hnízdech nebo škvírách. Při teplotě 23 stupňů Celsia se během tří dnů líhnout šestinohé larvy, které bez dalšího sání se za 24 až 30 hodin svlékají v osminohé protonymfy. Protonymfy vyhledávají hostitele a sají krev. Za 24 hodin se svlékají v deutonymfy. Deutonymfy po nasátí krve se za 36 až 50 hodin svlékají v dospělé jedince.

Čmelík kuří je kosmopolitní parazit domácích kurovitých ptáků. Bodnutí člověka těmito roztoči není příliš bolestivé, ale způsobuje nepřiměřeně velkou místní alergickou reakci. Při masivním napadení mohou vznikat ekzémy až dermatitidy. K napadení člověka dochází při práci v kurnících nebo při přemnožení čmelíků ve vrabčích nebo holubích hnízdech na římsách nebo fasádách domů, odkud často masivně pronikají do bytů.

Z čmelíka kuřího byl v ohnisku výskytu opětovně izolován virus koňské encefalitidy a encefalitidy St. Louis. Byl také izolován virus klíšťové encefalitidy a byla potvrzena možnost přenosu na hostitele.

Roztoči pronikají do bytů z hnízd vrabců a holubů umístěných v blízkosti oken. K jejich likvidaci je nutné odstranit zdroj nákazy, tedy ptačí hnízdo a vrstvu guana na nocovišti holubů. K likvidaci roztočů v bytě postačuje jednorázový desinsekční zásah. Používají se přípravky na bázi organofosfátů (Metathion).

Zpět na studii